Retigo s.r.o.

Konvektomaty rožnovské společnosti Retigo, tedy multifunkční zařízení určená k vaření, pečení, smažení či grilování, používají kuchaři po celém světě. Ať už je to v restauracích s michelinskými hvězdami, na ropné plošině v Severním moři nebo ve školních jídelnách od USA po Japonsko. A právě společnost Retigo se stala letošním vítězem soutěže Vodafone Firma roku 2018. Za úspěchem propracovaných nerezových trub české firmy stojí podle jejích šéfů hlavně šikovní a motivovaní zaměstnanci, dlouhodobé zaměření na jeden produkt, sebedůvěra a inovace.

Podnik se nebojí vymýšlet novinky, které kuchařům usnadní práci. Například změnil zažitou praxi konkurence a otočil umístění nádob, ve kterých se jídlo připravuje. "Gastronádoby vkládáme dovnitř konvektomatu na šířku jako do domácí trouby. Běžně se to ale dělá na délku. Jako výrobce tím sice ušetříte materiál či místo v kuchyni, ale kuchař pak nevidí úplně dozadu té nádoby. Navíc když ji vytahuje seshora a je plná horké šťávy, může se opařit," popisuje ředitel Retiga Norbert Pelc s tím, že i taková zdánlivá maličkost kuchařům zjednoduší práci. Podniku se podle něj daří i proto, že si zachovává od začátku svůj specifický přístup k zákazníkům i zaměstnancům. "Náš přístup je takový neoficiální, lidský. Chováme se ke všem stejně," vysvětluje Pelc.

Ředitel vítězné Firmy roku 2018 Norbert Pelc a vítězka v kategorii Živnostník roku Kristýna Tomandlová. autor: Firmaroku.cz

Jaroslav Kudela, jeden ze spoluzakladatelů firmy, to dokládá historkou z Asie. Když jeli spolu s Pelcem v roce 2006 prezentovat podnik na gastronomický veletrh do Singapuru, navlékli montérky, vzali do rukou vrtačky a na výstavišti si smontovali svůj stánek. "Všechny ostatní firmy si tam sestavení stánku objednaly. Takže když jsme přišli druhý den v oblecích, ostatní se na nás dívali jako na raritu," vzpomíná Kudela.

Takový přístup se očividně vyplácí. V posledních letech roste obrat firmy dvouciferným tempem. Loni se zvýšil o 18 procent téměř na půl miliardy korun a letos podnik počítá s obdobným růstem. "V loňském roce jsme přišli s novým modelem, který rozšířil naše portfolio. Získali jsme také významného zákazníka v Číně, pro něhož jsme dělali 600 konvek­tomatů, a v Rusku se nám povedlo vystřídat naši německou konkurenci u největšího řetězce v zemi," popisuje Pelc, co táhlo tržby nahoru. Letos se firmě podařilo najít partnera také na americkém trhu. Zatím dolaďuje všechny certifikace, od příštího roku ale chce tento trh konvektomaty "zaplavit". Vstup do USA stál společnost několik milionů korun, počítá však, že se jí investice brzy vrátí. "V USA je konvektomat poměrně nová technologie. Chceme vyvážet do škol a řetězců, je tam velký potenciál," říká Pavelka.

V posledních třech letech Retigo investovalo do rozvoje firmy sto milionů korun a nyní plánuje postavit další halu. Podnik počítá s tím, že díky novým trhům zdvojnásobí výrobu a vyprodukuje i 10 tisíc nerezových chytrých trub ročně. Tím se zařadí do top pětky výrobců konvektomatů na světě.

Jak upéct podnikání s pěti majiteli

První multifunkční troubu dali spoluzakladatelé Retiga dohromady v roce 1993. Pět kolegů z podniku Tesla Rožnov, kde dělali udírny, se rozhodlo, že by ve volném čase zkusili vyrobit i konvektomat. "To zařízení se považuje za špičkovou technologii. Jenže v 90. letech se muselo draze dovážet, nikdo ho v Česku nedělal. Je to sofistikovaný stroj a nepustí se do něj kdekdo. Dodnes jsme jedinými výrobci v tuzemsku i ve střední Evropě," říká Libor Pavelka, další z majitelů. Kolegové tak využili toho, že každý z nich umí něco − jeden dělal elektrotechniku, další mechaniku nebo obchod −, a pustili se do sériové výroby. Začínajícím podnikatelům nahrálo i to, že mezi restauratéry rostla poptávka po moderních technologiích.

"Dívali jsme se, jak fungují zahraniční konvektomaty, ale nekopírovali jsme je. Snažili jsme se do toho dát něco vlastního. Už v roce 1993 měl například náš konvektomat digitální ovládání a dalo se v něm programovat. V té době tady byly stroje s tlačítky," popisuje Kudela. První přístroj se firmě podařilo prodat do hotelové školy v nedalekém Frenštátu pod Radhoštěm a postupně získávala i další zákazníky. K tomu jí pomáhaly i zahraniční veletrhy. Ještě v 90. letech společnost expandovala na Slovensko, do Polska či Maďarska. Model, který v roce 2003 podnik představil na gastronomickém veletrhu v Miláně, jim pak otevřel cestu dál do světa. "Prezentovali jsme stroj, který neměl konkurenci. Byl solidní, robustní a zafungoval také náš neformální obchodní přístup," myslí si Kudela.

Za úspěchem společnosti Retigo, která vyrábí multifunkční trouby pro restaurace, obchodní řetězce či jídelny, stojí také férový a lidský přístup. Zleva spoluzakladatelé firmy Libor Pavelka a Jaroslav Kudela, vpravo výkonný ředitel Norbert Pelc. Autor: HN – Petr Dohnal

Pět spoluzakladatelů dodnes Retigo vlastní. Receptem na to, jak spolu 25 let podnikat, je podle nich tolerance, ohleduplnost a výhodou je i odlišné profesní zaměření každého z majitelů. "Cítíme, že musíme hledat kompromisy a způsoby, jak respektovat názor druhého, aby to sloužilo společné věci," domnívá se Pavelka. Případné předání firmy zatím nikdo z nich neřeší, o prodeji ale neuvažují. "Každý rok si klademe otázku, jestli půjdeme dál, nebo ne. Zatím vždy všichni společníci řekli, že máme dost svých nápadů a projektů, které chceme realizovat, že musíme pokračovat," dodává Pavelka.

Kuchaři testují každou změnu softwaru

Nyní se firma zaměřuje na to, aby konvektomaty byly co nejvíce ekologické. "Musí vařit rychle a kvalitně, ale s nízkou spotřebou energie. Hrajeme si s izolací, vrstvami skel, výkonem i distribucí vzduchu uvnitř," říká Pelc. Výroba jednoho konvektomatu trvá hodiny, vývoj je ale mnohem náročnější.

Asistují u něj i kuchaři, které Retigo zaměstnává. Jde o zkušené odborníky, kteří předtím dělali v hotelech nebo vedli restaurace. "Je pro ně prestižní záležitostí tvořit s námi technologii do stroje, jenž pomáhá lidem, kteří jsou tam, kde byli v minulosti oni," říká Pelc. Úkolem kuchařů je zjistit, zda konvektomat peče či vaří rovnoměrně nebo zda jsou například brambory správně nasycené párou. "Je to jedna z nejcennějších věcí, které máme. Kuchaři nám dávají zpětnou vazbu, sednou si s vývojáři a zkušebními techniky a diskutují, jestli změna softwaru funguje, nebo nefunguje," dodává Pelc. Kuchaři zároveň zaškolují nové zákazníky přímo u nich v kuchyních. S těmi úplně neznalými probírají základní programy, těm špičkovým radí s naprogramováním různých funkcí.

Cílem podle zástupců Retiga je, aby konvektomat kuchařům zjednodušil práci a nabídl i přidanou hodnotu. I když ho používá obsluha v supermarketu, kde jen zmáčkne tlačítko na pečení kuřat, nebo šéfkuchaři v michelinské kuchyni. Že by ale konvektomaty sebraly práci kuchařům, se majitelé Retiga neobávají. "Ve špičkové kuchyni konvektomat ušetří kuchaři práci, takže se může věnovat hostům, bavit se s nimi nebo dolaďovat detaily. U masového stravování může konvektomat obsluhovat zaučená obsluha a nějaký vedoucí může kontrolovat, jak to funguje," uvádí Pavelka.

Podle něj je konvektomat nástrojem Průmyslu 4.0 v gastronomii. Automatické zařízení je možné připojit i na wi-fi a ovládat ho vzdáleně. Dělají to tak některé obchodní řetězce, které mají pro přístroj centrálu. Řídí třeba pečení či vaření nebo nahrávají do všech zařízení nový software. Díky napojení na internet však mohou technici z Retiga stroje také analyzovat a kontrolovat po celém světě.

Nyní firma řeší stavbu nové haly, která by umožnila zvýšit výrobu na dvojnásobek. Jenže v Beskydech, kde Retigo sídlí, je chráněná krajinná oblast a stavba nových budov je vždy dlouhodobou záležitostí. "V minulosti jsme třeba na jedné louce, kde jsme chtěli stavět, měli žáby a vzácné rostliny, takže jsme museli dělat opatření, abychom mohli stavbu zahájit. Vždy se ale dá najít cesta, jak to může fungovat. Úřady vědí, že jsme tady 25 let, zaměstnáváme stovky lidí a nejsme montovna, která se brzy přestěhuje," vysvětluje Pavelka svůj vztah s místními.

Zdroj: archiv.ihned.cz

Autor článku: Simona Janíková 

Obdobný článek o finále na oficiálních stránkách soutěže naleznete ZDE.